|
|
Systémové píky v elektromigračních systémech s komplexujícími činidly
Dvořák, Martin ; Gaš, Bohuslav (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Kapilární zónová elektroforéza (CZE) je široce používaná analytická metoda. Výhodou CZE je, že je velmi dobře popsána teoreticky a existuje několik simulačních programů, na jejichž základě je možno předvídat výsledky elektroforetické separace, případně detailně studovat děje, které elektroforetickou separaci doprovázejí. CZE ale není jen účinnou analytickou metodou, ale často se využívá i k určování fyzikálně-chemických parametrů látek, jako jsou komplexační konstanty a elektroforetické mobility komplexních sloučenin. Mezi metody nejčastěji používané k určení komplexačních parametrů patří metoda afinitní kapilární elektroforézy (ACE). Její alternativou je pak vakantní afinitní kapilární elektroforéza (VACE). Zatímco u metody ACE je konstanta stability stanovena na základě vyhodnocení závislosti efektivní pohyblivosti analytu na složení základního elektrolytu (BGE), v případě metody VACE jsou k tomuto účelu využity systémové píky. Cílem této práce bylo posoudit správnost využití systémových píků v rámci metody VACE ke stanovení konstanty stability a porovnat různé přístupy jak správně interpretovat zakoncentrovávání komplexačního činidla v oblastech píků, a to jak pro metodu VACE, tak pro komplementární metodu ACE. Pro studium byly vybrány dva typy systémů. V prvním systému byl jako komplexační činidlo...
|
|
|
Systémové píky v elektromigračních systémech s komplexujícími činidly
Dvořák, Martin ; Gaš, Bohuslav (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Kapilární zónová elektroforéza (CZE) je široce používaná analytická metoda. Výhodou CZE je, že je velmi dobře popsána teoreticky a existuje několik simulačních programů, na jejichž základě je možno předvídat výsledky elektroforetické separace, případně detailně studovat děje, které elektroforetickou separaci doprovázejí. CZE ale není jen účinnou analytickou metodou, ale často se využívá i k určování fyzikálně-chemických parametrů látek, jako jsou komplexační konstanty a elektroforetické mobility komplexních sloučenin. Mezi metody nejčastěji používané k určení komplexačních parametrů patří metoda afinitní kapilární elektroforézy (ACE). Její alternativou je pak vakantní afinitní kapilární elektroforéza (VACE). Zatímco u metody ACE je konstanta stability stanovena na základě vyhodnocení závislosti efektivní pohyblivosti analytu na složení základního elektrolytu (BGE), v případě metody VACE jsou k tomuto účelu využity systémové píky. Cílem této práce bylo posoudit správnost využití systémových píků v rámci metody VACE ke stanovení konstanty stability a porovnat různé přístupy jak správně interpretovat zakoncentrovávání komplexačního činidla v oblastech píků, a to jak pro metodu VACE, tak pro komplementární metodu ACE. Pro studium byly vybrány dva typy systémů. V prvním systému byl jako komplexační činidlo...
|
host ::
RSS.